5:00 ráno. Opět, již ale naposledy se vydáváme směr maják, protože jak jsem již psal, předpověď nás nalákala na dobré počasí…ale!!!
Což o to, počasí nad pevninou bylo fajne, ovšem v dálce nad oceánem bylo totálně zatažený, takže všeho všudy jsme, slušně řečeno, měli z východu slunce zase hovno.
 |
| ...východ slunce ... |
 |
| ...že nevidíte slunce??...klíííd já ho taky neviděl... |
Ovšem jelikož jsme se již den předem upnuli na jinou variantu úspěchu, nic nám nemohlo zkazit den a vesele jsme vyrazili směr nedaleký nejvyšší nevulkanický vrchol severního ostrova (Mt. Hikurangi 1752 m.n.m. – v podstatě o kapku vyšší než Sněžka).
Od majáku jsme se museli vrátit ještě do kempu sbalit, co jsme tam nechali, dobít nějaký baterie a já dospat to vstávání, páč to mě jak jinak než zabíjí. Kepm jsme opustili krátce po poledni. Čekalo nás nějakých 60 km a pak cca 4hodinový výstup na chatu, kde jsme si zaplatili přenocování. Plán byl následovný. Vystoupat k chatě (cca 1400m.n.m.), hodit si tam věci a projít si zbývající cestu na vrchol, kterou jsme měli v plánu zdolat druhý den ráno za tmy kvůli onomu známému východu slunce. Jenže, než jsme se dokopali pod horu, zabalili věci a vyšlapali k chatě, už se skoro stmívalo, takže až na vrchol hory jsme ten večer neměli absolutně šanci dojít. Ušli jsme jen něco málo a museli se vrátit. Což nebylo moc potěšující vzhledem k neznalosti terénu a plánu jít to za tmy s baterkami. Ale zvládli to jiný tak proč né my. Po marné snaze rozdělat oheň v kamnech (vlhký dřevo a dost silnej vítr, jenž nám skrze komín fučel dovnitř) jsme zdlábli večeři a zapadli spát, abychom byli ráno ready na výstup.
 |
| Cestou k hoře: potok velikosti Zlatníku (fakt malej), ale jak je vidět umí se rozvodnit |
 |
| Nikde nikdo, všude jen dobytek...procházíte soukromejma pozemkama a jediný pravidlo je: "Nech Bránu, jak si ji našel" |
 |
| cestou procházíte pastvinama...ty s ovcema sou fajn...horší to bylo s plnejma pastvama bejků :-) |
 |
| Vzácný moment, kdy na vrcholu, kam jsme mířili, neseděl mrak |
 |
| Tam dole je ten "malej" potok, pře kterej jsme přijeli... |
 |
| Po skoro 3 hodinách je konečně alespoň vidět chata... |
 |
| super výhled...(tady teda zrovna zírám směr chata) |
 |
| Konečně na chatě... |
 |
| výhled z 1400 m.n.m kousek od chaty |
 |
| marná snaha chlapečku (a jak by se později to teplo hodilo) |
