New Zealand adventure: Den 32. – Východ slunce, Te Araroa camp (10. 3. 2012)

4:00 ráno a zvoní budík. Počasí vypadá dobře a tak vyrážíme směrem Esternmost Point tzn. směrem maják nafotit východ slunce. Ovšem již cestou poznáváme, že to asi neklapne. Začalo kapat, a čím víc jsme se blížili k majáku, tím větší padala mlha. Přesto jsme se rozhodli zkusit štěstí, docela foukalo tak jsme doufali, že se poštěstí a mraky a mlhu to rozfouká. Ale chyba lávky. Jen co jsme se vyšplhali na kopec a zčekli okolí začalo poprchávat víc a víc. Mraky to nejen že nerozfoukalo ale i mlha se udělala takové, že nebylo vidět absolutně nikam a nic. Natožpak na východ slunce. Nafotili jsme pár fotek majáku a čekali na zázrak. Ten se samozřejmě nestal. Naopak začal foukat ještě silnější studenější vítr a my mrzli jak vy teď v Evropě. Místo oslňujícího východu slunce to bylo, jakoby někdo prostě jen rozsvítil, a tak jsme šli pryč. Ovšem rozhodnutý se vrátit a ty fotky toho prvního východu slunce na planetě udělat. Cestou zpět jsme si zajeli 40 kiláků do nejbližšího většího města, kde jsme předpokládali, že chytnem 3G síť na internet, abychom mohli zčeknout předpověď počasí.

Příchod na kopec..stále jasná noc

Pan Lighthouse...svítí do dálky 30mil

Celkový pohled

Začíná bejt trochu kosa

V tomhle, ale při východu slunce nic vidět nemůžete.

Po návratu do kempu, kde jsme si zaplatili další noc, jsme se vydali s foťákem na pláž něco trochu nafotit. Výsledkem jsou fotky koní, jež se tu naprosto volně procházeli. Lídrem byl nádhernej, velkej černej (tmavě hnědej) hřebec, kerej měl pod patronátem docela dost klisen a hříbat. Takže celou dobu jsem se věnoval jen a jen koním, dokud neodkráčeli po pláži směrem …asi stáj. Asi dobře jinak bych tam s nima byl až do teď. Koně sou prostě nádherný zvířata, a když je vidíte naprosto volně se ve stádu procházet po pláži pod sluncem a za zvuku příboje…amazing a pošle Vás to myšlenkama jinam.

Takže teď počkat na vhodný počasí…nehnu se vodsaď dokud to nenafotim.