Pondělní dopoledne jsme strávili ještě v Aucklandu nakupováním nezbytností, tzn. nějaký to jídlo na cestu a taky nějakou tu výbavu do auta pro usnadnění života. S obědem (klasická rejže se skopovým masem z kebabu za 5 dolarů) jsme si skákli do bejvalý školy za kámošema. Pokec a naposledy se rozloučit. Po chvilkách dojemného loučení…hehehe…sme se rozjeli směr jihovýchod po motorway číslo 1 směrem Coromandel Peninsula.
Nejprve začnu popisem Coromandelu. Jedná se o malý poloostrov blízko Aucklandu. Někteří lidé říkají, že tvar ostrova připomíná zdvižený prostředníček – souhlasím. A po několika dalších dnech co jsem tu strávil, musím říct, že i slovo Fuck off Coromandel sedí :-).
Ten samý den co jsme dorazili na tento prosluněný poloostrov, zbývalo najít nocleh. Zapadli jsme do prvního Info-centra a tam jsme objevili nějaký pravidla jak je to s campingem, kde se může a kde se nemůže. Pobrali jsme info letáky, pročetli a jali se hledat místo na spaní. Troufnu si tvrdit, že moje angličtina je natolik dobrá abych rozuměl všemu, co psali. Mno a co se nestalo… (pokračování Den 14.)
Nejprve začnu popisem Coromandelu. Jedná se o malý poloostrov blízko Aucklandu. Někteří lidé říkají, že tvar ostrova připomíná zdvižený prostředníček – souhlasím. A po několika dalších dnech co jsem tu strávil, musím říct, že i slovo Fuck off Coromandel sedí :-).
Ten samý den co jsme dorazili na tento prosluněný poloostrov, zbývalo najít nocleh. Zapadli jsme do prvního Info-centra a tam jsme objevili nějaký pravidla jak je to s campingem, kde se může a kde se nemůže. Pobrali jsme info letáky, pročetli a jali se hledat místo na spaní. Troufnu si tvrdit, že moje angličtina je natolik dobrá abych rozuměl všemu, co psali. Mno a co se nestalo… (pokračování Den 14.)
 |
| Alespoň obrázek z místa, kde jsme přespali |
