KIA ORA visitors

Kio Ora...welcome and enjoy my trip with me...

čtvrtek 15. března 2012

Den 30. – East Coast (8. 3. 2012)

      Hehe…kocovinka?? Kdepak, ale pro jistotu si dám pifko k snídani, aby se kocovině nechtělo přijít. Tomovi sem z prdele, ale s vážnou tváří řek, že sem ready kočírovat a můžem vyrazit…jeho první vyděšenej výraz byl fajn hehehe. A pak už jsme jen celej den strávili v káře směr východ. Mno a přijeli jsme sem v pěkným nečasu teda. Chčije (žádná novinka) a parádní vichr. Ukočírovat Julču na pobřežní silnici, když se do Vás opírá vítr (vichr) z pacifiku, mno žádná sranda. Takže už teď to vidim bledě s tim východem slunce u lighthausu…doprdele.

      Ubytovaný jsme za 13babek na osobu v místním campu cca 40min cesty k majáku se sprchou kuchyní a elektřinou, takže OK. Majitel nám řek, že počasí se má zlepšit, ale určitě ne zejtra. Takže musíme hodit sicku a rozmyslet co dál. Jestli počkat nebo ne. Osobně bych si počkal, protože si myslim, že to za to stojí. Julču jsme, na rozdíl od všech ostatních, zaparkovali doprostřed pozemku daleko od stromů, který se místama povážlivě nahejbaj. Takže teoreticky by mě v noci neměla na hlavě šimrat žádná uražená větev. Nerad bych abych musel Julče rozlešťovat lak po popadaných větvích. Jo twl a nesmim zapomenout jí dolejt volej holce naší, když už sem si vzpomněl a koupil jí ho.

Mno nic jdu si hodit sprchu a snad mě ten vichr na těch 50m neodnese do Pacifiku.
 
PS1: Dnes nám tachák ukázal (u města Opotiki), že máme ujeto 3000 km.
PS2: Dnes jsem se kuchařsky překonal. Využil jsem výhody vícehořákového sporáku a opět zlepšil již tak výborné rizoto :-P. Ptáte se jak? Přidal jsem do něho pravé maso, které jsme si jako čerstvě zbohatlí mohli dovolit koupit. To je něco co náš žaludek už dlouho nepamatuje, a taky by si to měl na dlouho zapamatovat…hehe.

Na druhou stranu je jedno jak vařim, protože Tomáš je jako popelnice a je mu jedno co do něho naláduju
 
(sorry žádný zajímavý fotky)