KIA ORA visitors

Kio Ora...welcome and enjoy my trip with me...

neděle 22. dubna 2012

Den 69,70 – Návštěva doktora Tonyho (16-17. 4. 2012)

      V pondělí jsme byli objednaný s Julčou na 1pm k našemu známýmu mechanikoj ve Fernhillu. Proto jsme se rozloučili se sadem a vdali se směr město něco nakoupit na další cesty, skákli vzít horkou sprchu at cestujem jako lidi a pak už jenom směr dílna. Předem jsem měl objednanou výměnu voleje a filtru, výměnu pneumatiky a WOFku (taková místní lehčí technická). Auto jsme nechali v dílně a vydali se flákat po vokolí. Po návratu po pár hodinách jsem zjistil, že z rutinní záležitosti WOF bude problém. Auto Vám má v podstatě jen svítit a brzdit, aby ste tu nálepku na sklo dostali, ale nám to nedělalo ani jedno :-D. Resp brzdový destičky už skoro nebyli a nefungovali dálkáče (to jsme věděli). Takže mi Tony (doktor Terry nebyl přítomen) oznámil, kde můžu teoreticky sehnat novej lukas pod volant na ovládání světel a že destičky by na druhej den měl mít. Alespoň že ten volej a pneumatika byly bez potíží. I když na druhej den jsem musel sehnat další gumu páč druhý přední kolo taky nic moc vzorek zevnitř :-D (posratá geometrie)

    Takže odjezd z Hastingsu se nekonal a my se vrátili zpět do sadu se kterým jsme se trochu předčasně rozloučili.

Druhá návštěva Tonyho – WOF je doma

      Druhej den jsme dopoledne strávili sháněním náhradních dílů na auto po místních „secondhand“ shopech. Bohužel náhradní přepínač na náš typ auta nikde v Hastingsu nebyl. Takže sem se vrátil aspoň s novou pneu a doufal, že ty světla Tony nějak přejde.

      V dílně akorát udělal brzdy vyměnil pneu a dal nám WOFku (dává se na 6měsíců), páč sem mu řek, že je stejně ty dálkáče nepoužíváme, když jezdíme jen přes den (trochu lež samozřejmě), ale on sám byl v pohodě a nehrotil to. Když je potřebuju, používám prostě světelnou houkačku, bo jak se tomu odborně říká :-)

      Mno výslednej účet za oba dny byl něco kolem 380 dollarů za všechny ty práce a materiál…mno pálka jak sviň pro nás ale pořád nejlevněji co to jde tady kolem. Ještě že maj dorazit peníze za poslední tejden, kdy jsem si fakt máknul a mělo přijít docela dost.

       A pak už jenom pryč…prostě pryč směr západ a nezastavim, dokud nebudeme na západním pobřeží. To jsem porušil po pár kilometrech, kdy jsem potřeboval chcát a zároveň viděl stánek s kafem…njn kafová závislost se projevila. Ale pak už rovnou až na západ. Po nějakejch 6,5 hodinách za volantem jsem zastavil už za tmy na parkovišti uprostřed New Plymouth pod sopkou Mt. Taranaki, kde jsem se utahanej jak kotě akorát převalil do spacáku a usnul během chvíle.
Jedna dílenská...

Tak která pak je ta stará??

No neni to vtipný :-) že zrovna JÁ budu řídit tohle...:-)