KIA ORA visitors

Kio Ora...welcome and enjoy my trip with me...

pondělí 2. dubna 2012

Den 44. – Hledání práce (22. 3. 2012)

      Klasické brzké ráno. Dolejt vodu do Julči, páč z ní teče snad čim dál víc a rozjet se do města čeknout účty a podle toho jednat. Prachy konečně došli takže vyrážíme najít servis, kde zjistíme o Julče víc. Pochopitelně jsem čekal, že ve měst ěto bude asi dražší, ale informačně jsme u jednoho servisu hodili stopku a celkem fajn maori týpek se jal Julču vyšetřovat. Po prozkoumání a přátelskym pokecu s nim mi řek dal hrubej odhad 300doláčů když to budou dělat komplet oni. To sem myslel, že se zrátim a odvezou mě nohama napřed. Zároveň mi ale dodal, že když si to vyndám sám a donesu jim jen tu část, bude to mnohem lacinější. Takže se mi v hlavě začly okamžitě spřádat teorie a plány jak to udělat. Nejsmysluplnější mi přišlo sehnat job u nějakýho týpka v sadu a využít jeho vercajk (páč mi svůj jak jinak než nemáme). Koupil jsem alespoň nový víčko od chladiče, pač to naše bylo dosti děsný a jak sám mechanik poznamenal to víčko je jednou z nejdůležitějších ochrannejch částí motoru, což je fakt páč mi to i tatík vždycky zdůrazňoval.

      Každopádně jsme dolili zas nějaký 3 litránky vody (jako každých 20km) a vydali se směr okolí hastingsu hledat práci. Projeli jsme nějakej ten packhouse vyplnili papíry s tím, že mají plno a že se nám kdyžtak ozvou. Jeden z nich zněl ale nadějněji, protože v něm organizujou i apple-picking. A že teoreticky od pondělka by to mohlo jít. Každopádně že tam teď ten člověk není a že nám zavolaj. Takže jsme se vydali hledat dál. V jednom sadu nám farmář řek, že on sám nepřijímá, ale že si to zařizujou už přímo v packhousu. Takže jediný co zbylo, bylo čekat na telefon a zkoušet štěstí dál. Při průjezdu jednou menší vesnicí jsem šláp na brzdy a otočil auto, pač se mi v oku mihla klasická garáž-dílna. Vlez jsem do ní s tím, že se voptám na cenu opravy. Velice přátelskej kiwi, kerej nás rovnou šacoval na Germans or Czechs, pač jak řikal když je dobrá angličtina je to těžký rozeznat(…to je taková malá domů ode mě teď …hehe), každopádně zkouknul Julču a řek mi, že by to mohlo bejt do 150dolarů max. což byl pro mě svěží vítr do plachet. S tim, že ale nejdřív druhej den ráno. To mi bylo samozřejmě fuck, takže jsme akorát skočili do auta s tim, že se uvidíme druhej den ráno.

      Pak už jsme jenom zbytek večera strávili ve městě, kde jsme nabrali do kanistrů zase spousty vody (spotřeba nám teď trochu stoupla), zčekli nějaký info na free netu ve městě a vydali se zpět na náš spací flek. Musim přiznat, že nebejt toho, že jsme našli alespoň technika, byl jsem z toho dne dost zdeplej (No job)…naštěstí kiwi relax zapracoval, ale už měl namále. A ve chvíli kdy sem si řikal, že to nějak pujde mi zazvonil telefon a týpek na druhý straně nám přislíbil práci na pondělí ráno…sbírání jablek. Sice je to dřina, ale snad dobrý prachy, o který nám teď jde především.

Jo bohužel ten free net ve městě není dost dobrej, abych uploadoval blog, a jelikož mam mnoho fotek trvá to nějakou dobu a mezitím mi ten free net dycky odříznou. Takže stále Vám nemůžu přisunout nějaký info.

(PS: koleno je o dost lepší a už nekulhám jak zkurvená žebračka, takže snad to bude ok)