Druhej tejden jsem začal v lepšim stylu než první. Už přeci jen trochu rozkoukanej můžu říct, že sem schopnej i přes stále horší koleno udělat 4biny denně, ovšem příležitostí k tomu moc není. Buďto se stěhujeme ze sadu do sadu nebo je sad malej a končíme dřív nebo prostě celej den chčije, takže se pracovní den zase zkrátí. Timhle tempem se moc vydělat fakt nedá. Jediná výhoda je, že už nás supervizor tak nehlídá, takže se to vojebává jak to jen jde …jde vo prachy a práci třídiče ať si dělaj v packhousu. Takže třídim dost hrubě od voka a na každou výtku o nedostatečný červený řeknu jen „jasný, chápu, příště to bude ok“. Ostatně nám to tak doporučili i zkušenější pickeři.
Ostatně řešení červený je jediným problémem pickingu. Abych to upřesnil. Máme přímýho supervizora…fakt sexy holčina (asi budu potřebovat brom do jídla)…kerá nám říká co sbírat a co ne. Nad ní je další ženská naše „původně pohodová“ šéfová…kerou Tom překřtil na „starou krávu“ páč ta se vždycky po čase vobjeví s cigárem v ruce a úplně překope co je a co není dobrý jabko a musíte kvůli ní ze žebříku dolu a furt má potřebu vám něco ukazovat a zdržuje vás. Naštěstí je nad nima náš vrchní šéf Paul, kerej obě ženský uzemní (to není sexismus) …jeho názor je ten co mě zajímá. Takže ať si řikaj holky co chtěj, já si jedu svý. Musel jsem ovšem ustoupit ze svý český tvrdohlavosti a polknout jakousi zpupnost a potřebu s nima diskutovat. Nejraději bych jim řek, ať už jdou do prdele, když furt měněj pravidla co je ok a co není. Ale daleko lepší cesta je usmívat se, pískat si a řikat „OK OK next time“ a sbírat si to svoje. Protože nasrat supervizora není dobrý.
Od řeky jsme se tenhle tejden přesunuli spát do jednoho ze sadů, kde neni taková kosa ráno jako u řeky. Bylo to po domluvě s bossem. Ostatně on s tím přišel sám, páč jim tam někdo v noci ukrad nějakou naftu, takže se mu hodí, abychom tam přechrápali. Mno a od tý doby tam lágrujeme i když už tam žádná nafta není do doby, než se tam vrátíme na druhej a třetí sběr. Je to pro nás lepší, páč je to odtud blíž do práce. A hlavně je tam velkej přístřešek pod nímž garážujeme Julču a nechčije na nás.
Středa 4. dubna:
První volnej den od doby co jsme začali, jelikož celou noc a celej den chčije. Takže scénář dne klasickej. Nejdřív do města vybít laptopy někde na free netu, a pak do knihovny je nabít, natlouct věty na blog a pravděpodobně číst. Bo možná pár dílů seriálku plného inteligentního humoru „Red Dwarf“ :-)
A samozřejmě jen čekat na lepší počásko. Nemusí svítit, úplně postačí, aby tolik nechcalo.
Čtvrtek 5. dubna:
Druhej volnej den kerej věnuju relaxuj kolene. Jo dneska dorazili prachy za první tejden….mno nadšenej sem teda nebyl ale každá injekce dobrá pro nás. V porovnání s pack-housem v Te Puce kde sem měl za 4,5dne 600doláčů a tady za 7dní docela dřiny 460babek….mno paráda. Ale tak co, že jo prachy aspoň nějaký.
A co si tak Fias asi za první vejplatu v Hastingsu koupil?? Mno..
Ostatně řešení červený je jediným problémem pickingu. Abych to upřesnil. Máme přímýho supervizora…fakt sexy holčina (asi budu potřebovat brom do jídla)…kerá nám říká co sbírat a co ne. Nad ní je další ženská naše „původně pohodová“ šéfová…kerou Tom překřtil na „starou krávu“ páč ta se vždycky po čase vobjeví s cigárem v ruce a úplně překope co je a co není dobrý jabko a musíte kvůli ní ze žebříku dolu a furt má potřebu vám něco ukazovat a zdržuje vás. Naštěstí je nad nima náš vrchní šéf Paul, kerej obě ženský uzemní (to není sexismus) …jeho názor je ten co mě zajímá. Takže ať si řikaj holky co chtěj, já si jedu svý. Musel jsem ovšem ustoupit ze svý český tvrdohlavosti a polknout jakousi zpupnost a potřebu s nima diskutovat. Nejraději bych jim řek, ať už jdou do prdele, když furt měněj pravidla co je ok a co není. Ale daleko lepší cesta je usmívat se, pískat si a řikat „OK OK next time“ a sbírat si to svoje. Protože nasrat supervizora není dobrý.
Od řeky jsme se tenhle tejden přesunuli spát do jednoho ze sadů, kde neni taková kosa ráno jako u řeky. Bylo to po domluvě s bossem. Ostatně on s tím přišel sám, páč jim tam někdo v noci ukrad nějakou naftu, takže se mu hodí, abychom tam přechrápali. Mno a od tý doby tam lágrujeme i když už tam žádná nafta není do doby, než se tam vrátíme na druhej a třetí sběr. Je to pro nás lepší, páč je to odtud blíž do práce. A hlavně je tam velkej přístřešek pod nímž garážujeme Julču a nechčije na nás.
Nový bydlení v sadu...pod střechou |
Středa 4. dubna:
První volnej den od doby co jsme začali, jelikož celou noc a celej den chčije. Takže scénář dne klasickej. Nejdřív do města vybít laptopy někde na free netu, a pak do knihovny je nabít, natlouct věty na blog a pravděpodobně číst. Bo možná pár dílů seriálku plného inteligentního humoru „Red Dwarf“ :-)
A samozřejmě jen čekat na lepší počásko. Nemusí svítit, úplně postačí, aby tolik nechcalo.
Čtvrtek 5. dubna:
Druhej volnej den kerej věnuju relaxuj kolene. Jo dneska dorazili prachy za první tejden….mno nadšenej sem teda nebyl ale každá injekce dobrá pro nás. V porovnání s pack-housem v Te Puce kde sem měl za 4,5dne 600doláčů a tady za 7dní docela dřiny 460babek….mno paráda. Ale tak co, že jo prachy aspoň nějaký.
A co si tak Fias asi za první vejplatu v Hastingsu koupil?? Mno..
- že by pivo??
- Nebo nějakou tu návštěvu v domě lásky??
- že by snad nějaký fajnový drogy??
- …další návrhy…
silniční poplatek pro diesely...5000km za 235doláčů |
Paní ortéza |
Volnej čtvrtek...a zrovna je hezky...tak proč to nevyužít |
Pátek 6. dubna: Velký pátek
Takže třetí den volnej, třetí den relaxu….vstát, do města na net dokud jsme nevytloukli baterky, pak do prádelny, kde sou zásuvky nabít laptopy, mezitím si číst a pak zpátky na základnu.
Sobota, neděle:
Konečně do práce (to zní hrozně co…hehehe)
Každopádně zase vydělat nějakej ten dolar páč to je potřeba. Konečně jsme se přesunuli do pořádnýho sadu, teda až po dopoledni, kerý sme promrhali v jednom zakrslým, kde se udělal jeden bin a pak se čekalo…ale ten velkej je alespoň na tři dny takže goooood.
Po třech dnech klidu už bylo koleno docela na pohodu …hehe ale po sobotě v práci zase na h…o. Jo další radostná zpráva se udála když sme se vraceli v sobotu na základnu…od jedný díry (bo to byl přejezd…ted nevim) máme zvuk jak parádně potuněnej bourák a to přitom stačí, aby poupad vejfuk :-)…no zvuk mě nesere, akorát to budeme muset nechat zpravit, páč musíme v blízký době na technickou a tam by se jim to asi moc nezamlouvalo.
V neděli sme si akorát skákli vyprat to naše super smradlavý pracovní oblečení a zase dobít laptopáky. Bohužel už teď víme, že se v pondělí makat zase nebude, jelikož sou Velikonoce a jim se nechce platit víc za svátky a taky se jim spíš nechce makat. A já bych se klidně vsadil, že bude krásně počasí jak vystřižený ze žurnálu.
Takže třetí den volnej, třetí den relaxu….vstát, do města na net dokud jsme nevytloukli baterky, pak do prádelny, kde sou zásuvky nabít laptopy, mezitím si číst a pak zpátky na základnu.
Tak to je vona...dost dobrá četba |
...a fakt to čtu v angličtině :-) |
Sobota, neděle:
Konečně do práce (to zní hrozně co…hehehe)
Každopádně zase vydělat nějakej ten dolar páč to je potřeba. Konečně jsme se přesunuli do pořádnýho sadu, teda až po dopoledni, kerý sme promrhali v jednom zakrslým, kde se udělal jeden bin a pak se čekalo…ale ten velkej je alespoň na tři dny takže goooood.
Po třech dnech klidu už bylo koleno docela na pohodu …hehe ale po sobotě v práci zase na h…o. Jo další radostná zpráva se udála když sme se vraceli v sobotu na základnu…od jedný díry (bo to byl přejezd…ted nevim) máme zvuk jak parádně potuněnej bourák a to přitom stačí, aby poupad vejfuk :-)…no zvuk mě nesere, akorát to budeme muset nechat zpravit, páč musíme v blízký době na technickou a tam by se jim to asi moc nezamlouvalo.
V neděli sme si akorát skákli vyprat to naše super smradlavý pracovní oblečení a zase dobít laptopáky. Bohužel už teď víme, že se v pondělí makat zase nebude, jelikož sou Velikonoce a jim se nechce platit víc za svátky a taky se jim spíš nechce makat. A já bych se klidně vsadil, že bude krásně počasí jak vystřižený ze žurnálu.
Řada v sadu i s připravenejma binama |
hmmm...njn...jabka |
Pan žebřík...starší typ... my už měli hliníkáče |
Pondělí velikonoční 9. dubna
Parááádní slunečnej den jak sem předpovídal…pondělí velikonoční…ženský se tu pomlázkou neléčej, takže se nudíme. Šéfová by asi koukala, kdybych ji začal třískat po prdeli proutím…kerý tu teda taky nemaj.
Ráno jsme si mohli přispat, takže cajk mno a potom sme se jali využít slunečních paprsků…vytáhli všechno z auta a větrali a větrali a sušili a uklízeli a relaxovali…parádní den musim říct po těch mnoha prochcanejch a studenejch.
Utrženej vejfuk sem se pokusil podvázat, páč sme přišli někde o silentblok …což zapříčinilo následné upadení… twl sem já to detektiv. Každopádně asi brzy navštívíme Terryho, aby se to pokusil připrsknout zpátky jestli to půůůjde. A když ne vlítnu na vrakáč a snad budu mít štěstí :-)
Jinak celej den hodláme věnovat relaxu…:-) a chytání bronzu, teda aspoň já…Tomáš má v kůži ostravskej smog a je už teď černej jak cikán. Njn my seveřeni sme zvyklí na jinčí podnebí :-) ale jako ředitel vápenky si už nepřipadám…když nepočítám prdel bílou jak Moby-Dick (to myslim jako tu bílou velrybu, aby nedošlo k mejlce).
To je moje spodní polovina.... |
...a moje horní polovina při provizorní opravě vejfuku |