KIA ORA visitors

Kio Ora...welcome and enjoy my trip with me...

pondělí 14. května 2012

Den 84,85. – West cost (1-2. 5. 2012)

      Jižák je fakt bombáááácky prázdnej…200km a skoro nic kolem jen příroda. Občas jenom nějakej ten farmář na samotě u lesa a toť vše. V podstatě jen řídíte a valíte to po silnici číslo 6 až k pobřeží Tasmánskýho moře. Zastavili jsme se akorát v městečku Westport, kde jsme se šli mrknout na kolonii lachtanů (bo to byli tuleni…teď nevim…vypadaj podobně myslim že to byli tuleni...prostě "seal") a místní maják.
To se mi prostě líbilo

Kolik jich tam je???

Hlavně se nepředřít...

Cíl se blíží...
A zase ty koně....jsou tu všude...sem na ně nějakej ujetej asi :-D
Maják u Westportu

pobřežní walk

A Praha nic...

 
      Další zastávkou na naší západní trase byli populární Pancakes Rocks (palačinkový skály) ve městě Punakaiki. Jedná se o velice populární turistickou zastávku (nemusíte nikam daleko a obtížně chodit, páč je to přímo u silnice…hehe). Pouze pár minut chůze a můžete si prohlídnout silně erodované skáli ve tvaru milionu palačinek poskládaných na sobě jak odolávají silným příbojům. Zvláště za přílivu můžete vidět parádní show. Skály jsou totiž pod tlakem vody provrtané a na mnoha místech tak jsou vidět parádně velké gejzíry vody jak se spodní voda prodíra nahoru. Zajímavostí je, že vědci prostě nepřišli na to, proč jsou ty skáli v tomhle zvláštním palačinkovým uskupení. Taková místní záhada.
Palačinková struktura


Celý hejno palačinek
...tady i s panem inženýrem v popředí :-) vlevo za ním je za přílivu obří gejzír...jak jinak, než že my jsme tam byli za odlivu :-(

...pro porovnání ...

...pro porovnání...

Za přílivu je to v těhle dírách pěknej mejdan a hromobití...


      Od palačinek jsme to přes město Greymouth poslali kousek zpět na východ do Ghost Town (města duchů-oficiální jméno Waiuta), kam jsme dorazili chvilku před setměním, takže jsme se tam i zapikali a přenocovali.

Ghost Town-Waiuta: 
      Dříve tipické zlato-důlní městečko, dnes kolekce trosek a zbytků důlní činnosti. Zlato zde bylo objeveno v roce 1905 v den narozenin anglického krále Edvarda VII. Od roku 1906 došlo k obrovskému boomu na dole Blackwatter a městečko se rozrostlo až na 500 obyvatel. Ovšem v roce 1951 důlní činnost skolabovala a město se takřka přes noc vylidnilo a jediné co po něm dnes zbylo, jsou osamělé ruiny dřívější slávy. 
    Krom toho, že je Waiuta docela hluboko v horách a dost na samotě, takže Ghost Town je docela výstižnej název, tam byla taky dost krutáá kosa. Takovej první kontakt s mrazem na zélandu. Taky sme ráno škrábali sklo. Naštěstí když vylezlo slunce, všechno se dalo do cajku a dalo se zase normálně existovat. Takže sme si to prošli a já nachytal nějaký fota. Upřímě jsem od toho čekal trochu víc, ale i tak docela pěkný místo. Taky si tu něco málo lidí stále udržuje chatu…letní sídlo.
Západ slunce v Ghost Town

Ráno v Ghost Town

To je prosím Patrik...posnídal se mnou Cornflaky




Trochu nám tu v noci mrzlo

Někteří si tu stále udržují chalupu (chaloupku)
Toto neni z Filmu Kruh...to je pohled ven zkrze tovární komín
Oproti původnímu značně zkrácený komín (o víc jak polovinu)...strojovna parního kotle

Po většině domech zbyl jen komín

Tenhle je dokonce tříkrbovej ...heč....

     Cestou zpět do města Greymouth jsme se zastavili v místním uzavřeným uhelným doel jenž je přebudován na památník zemřelým při místním hlubinném neštěstí. Došlo zde totiž k podzemnímu výbuchu, jenž si vyžádal 64 mrtvých (celá denní směna) a dodnes se jedná o největší důlní neštěstí na Novém Zélandu. Z celého neštěstí, o němž jsem si mohl podrobně přečíst, mě nejvíce zaujala informace o koních zabitých při explozi. Toho dne ráno když celá směna sfárala do podzemí, měl stájník (rovněž později usmrcený) problém zkrotit koně a dostat je do šachet (menší tažní koně sloužili jako „síla“ k vytahování vozíků). Ti se údajně velice vzpínali, utrhli se ze spřežení a našli je zaběhnuté zpět do stáje. Za pomoci mnoha chlapů a lan je opět zkrotili a donutili jít do štol. Tady je vidět onen jakýsi zvířecí šestý smysl, jenž lidé postrádají.

Černouhelný důl přebudovaný na muzeum a památník

Kolo na drcení uhlí

Vozejk na uhlí táhaný koňmi

...a je tááákhle velkej