KIA ORA visitors

Kio Ora...welcome and enjoy my trip with me...

úterý 14. února 2012

Hurá za prací…..

      Tak sem se konečně po pěkně dlouhý době rozhoupal, dokopal či donutil sednout k blogu a sepsat nějaký stručný info co se událo stalo či nestalo za poslední měsíc a něco. 
     Píšu opět z Aucklandu, kam jsem se vrátil po měsíčním pracovním tripu do oblasti Bay of Plenty (z posledních událostí známou převážně díky ztroskotané, posléze i rozpůlené a potopené nákladní lodi Rena). 

      Po Silvestrovským veselý a Novoročním vystřízlivění jsme s Tomem sedli na Nakedbus a se sloganem této splečnosti „You don’t need to be nude to travel naked“ jsme vyrazili za vidinou vydělanejch nějakej milionů na koupi auta pro následovné cestování. Práci jsme měli tak nějak jakože přislíbenou a tak jsme se ubytovali v backpackeru a už jen čekali na pěkný počasí, který je nutností pro práci v sadech (jo to sem neřek, práce to měla být v kiwi sadech). A co se nestalo…chcalo. Takže jsme pár dní proseděli v backpackeru plnym Němců, kerý sou…no prostě Němci. Většina z nich jsou prostě prasata …to ani popsat nejde a další řádku už tomu ani věnovat nemá cenu. Každopádně po pár dnech se konečně rozjasnilo a práce v sadech začala. 
      
      No a jak popsat práci v sadu. Nebyl to ještě klasickej picking, protože na ten je ještě brzy. Ten přijde na řadu až koncem března. Tohle byl thining a summer pruning, což je něco jako protrhávání špatnejch kusů a prostříhávání větví. Po měsíci můžu říct, že snad nikdy víc. První tři tejdny jsem strávil v pozici kopáče brambor ovšem dívajícího se na nebe takže záda a krk …prostě paráda. Děsná práce ještě k tomu pro kontraktora, takže na hovno peníze. Naštěstí jsem ale na další dva tejdny změnil zaměstnavatele a ten nejenže líp platil, on byl i dost vysokej a tak si postavil i vysokej sad, takže už žádná pozice !kopáče brambor dívajícího se na nebe! . 
      Po celo dobu jsme pracovali v oblasti malého nenápadného městečka Te Puke, nedaleko Taurangi v Bay of Plenty. Místo je to velice klidné s lidma velice přátelskýma. Jednalo se o mix maorů indů a kiwi lidí. Na mě osobně život tady působil jako život na vesnici. O to víc jsem byl překvapen z informace, že tato „vesnice“ je regulérním „světovým kiwi centrem“. Z týhle oblasti se totiž zásobuje kiwim doslova celej svět. 
      Jo a až tady jsem se dozvěděl a posléze i ochutnal, že existuje něco jako Golden kiwi. Což je žlutá a o něco sladší odrůda. Velice chutná musím podotknout. Don (můj druhej zaměstavatel) mi řek, že je to lepší kiwi a tak si ho nechávaj na Zélandu a do Evropy ho posílaj jen trochu. Ale tam ho asi stornujou italové a my tak máme hovno a ne zlatý kiwi :-D.