Po přespání na tom samém místě u lesa se uděl znovu pěknej den, takže nás čekal přesun jižněji na konec poloostrova a následoval 7km pochod po pláži pod pražícím sluncem až k majáku v minulosti navádějícím lodě do největšího NZ přístavu. Chvílema si člověk připadal jak na poušti, jelikož celý konec poloostrova je vlastně něco jako poušť (to je jedna z mých vysoce inteligentních vět). Můžete se kochat písečnými dunami a ještě k tomu spoustou vody, která se nadá pít. Takže horší než poušť. Každopádně procházka po ránu pěkná.
 |
| Kaipara Lighthouse |
 |
| Neni zas tak velkej :-) |
 |
| Se pohni šmejde.... |
 |
| Takhle nějak to vypadá kolem majáku...to malý bílý je Tomáš |
Následovala rychlá koupačka v moři a znovu se vydat na cestu směr jih. Cestou jsme si hodili stopku v Kauri muzeu v Matakohe, kde můžete vidět historii práce s kauri dřevem a to, že pracovat s nim nebyla v žádným případě prdel a už vůbec ne lehká práce (další inteligentní věta :-)). Já jsem již v minulosti v tomto muzeu byl, takže Tom šel sám.
Fotka Tomáše na pozadí se zadatovanými a prokázanými průměry pokácených stromů kauri na New Zealandu… se šedesátkou lištou od Husquarny se asi nechytám ...muhehe
 |
| Tak tyhle chlapáky bych chtěl určitě štípat... |
Zbejvalo najít nějakej nocleh kolem Helensville a další den to namířit do Aucklandu.
