Tak a jsem po dlouhý době zpět.
Sice jsem se na dlouhou dobu odmlčel, ale jsem zpět. Jelikož jsem posledních pár měsíců (nepřetržitě od konce května) nedělal v podstatě nic jinýho, než makal, nebyl ani důvod psát blog. Protože na tom prostě není nic zajímavýho. Celý tři měsíce až do konce srpna jsem makal, abych vydělal nějaký money na pokráčování v cestách. Plán byl již dlouho dopředu danej – přesunout se do Austrálie na pár tejdnů a pak přes Singapur a Dubaj zpět domu, kde jsem měl přistát na ještě tehdejší Ruzyni 28. září 2012. Ale to bych nebyl já, kdybych to nezměnil.
Jak postupoval čas a datum odletu se blížil…uvědomil jsem si, že nastavit si plán na návrat rok předem ještě z Čech byla naprostá chyba. Děsně mě to svazovalo. Takže se v hlavě začal rodit plán to změnit….přebookovat letenku na dýl? Hmm..to již nešlo, protože by to přesáhlo rok platnosti letenky, což emirates neumožnují. Takže zrušit a vydělat na novou…ale k tomu potřebuju delší čas na vydělání dolarů, a k tomu potřebuju teda nový vízum, takže se z jednoduchý úvahy stala komplikovaná věc (vlastně komplikovanější než sem tušil). Každopádně první co jsem udělal,že sem se zeptal šéfa jestli bych tam moh zůstat a makat dýl…radostně to uvítal páč sem se po těch měsících v podstatě ve všem na staveništi vyznal a nepotřeboval sem vodit za rukáv, naopak sem dostal na zaučení dělníky.
Takže práce by byla…teď vízum. Moje working-holiday-vízum mělo vypršet 1. Října, což mi dávalo dost času na zařízení novýho. První variantou bylo prodloužit prostě o tři měsíce, což by bylo víc než dost. Ale ouuuuha….první problém: nesplnil sem podmínku, že musíte pracovat 3měsíce v zemědělství…(prostě někde škubat ovoce 3měsíce) a já měl naškubáno jen dva…to že sem později tři měsíce „pomáhal přestavět“ zemětřesením poničenej Christchurch je sice pěkný ale pro imigrační nedostačující…což mmchd pobouřilo všechny kiwi s kterýma sem se o mý situaci bavil. Takže jedinou možností v tu chvíli bylo zažádat o dočasný pracovní vízum s tim, že když si o tebe zaměstnavatel zažádá je to jistý. Mno kola se hnuly, zaměstnavatel si zažádal a začalo se čekat na odpověď. Ta byla do dvou dnů…s tim že je to zamítnuto pro procesní chyby. Takže sem napravil procesní chyby a zažádal znova. Z vyšší instance mi po delší době zase zamítli žádost pro jiné procesní chyby…abych to zkrátil... takhle se to táhlo asi měsíc aaž z nich vypadlo, že potřebuju kompletní zdravotní vyšetření a rentgen plic, kompletní rozbor krve atd atd… to už sem je chtěl zastřelit páč mi bylo řečeno, že to nebude potřeba…ups chyba paní v call centru. Mno z jednoduchý krátký formality se stalo kompletně složitý žádání o vízum. Ale každopádně po dlouhý době bylo všechno hotový a já to chtěl poslat. Ale ups….zaměstnavatel nevěděl jak prokázat, že na moji pozici nenašli lepšího kiwi residenta (kiwi lidi maj přednost) a tim pádem se celej tenhle proces zhroutil a díky tomu že to paní z kanceláře zapoměla říct včas, já měl pár dní na to najít řešení jak se z toho dostat. Naštěstí mi táta mý spolubydlící nabídnul práci s tim, že on už si timhle mumrajem prošel a ví co a jak. Takže svitla naděje. V pondělí 1.10. sem se hlísil u něj ve firmě s tim že paní začala řeši všechny papíry. Do toho sem se poptal na imigračním jestli bude potíž, když zažádám den po vypršení mýho víza. Odpověd byla, že to neni problém, jelikož jsem již v systému veden jako žadatel takže OK. Mno každopádně sem to chtěl pro jistotu stihnout ještě ten den. Nepovedlo se, měli již zavřeno. Takže na druhý den ráno sem to dal přímo do kanceláře a začal čekat. Když nepřišla odpověd do tejdne začal sem doufat, že je to ok, protože zamítavý odpovědi byli vždy do dvou dnů. Ale pak ouha…odpověd byla na stole….a zněla ZAMÍTNUTO. A důvodem bylo, že sem zažádal po datu vypršení mého víza. Néééé že bych se je na to ptal a néééé že by mi řekli že je to OK. Chtěl sem vraždit. Každopádně sem se tím momentem ocitnul na zélandu nezákonně a v kategorii k deportaci (což sem vlastně pořád i v době kdy píšu tuhle story) s tím, že bych měl neprodleně opustit zemi. Mno koupil sem si pivo a uvařil večeři…to byla moje reakce. Na druehj den sem se zeptal v jejich kanceláři jakto že se mnou tak hezky vyjebali….odpověd byla, že se asi paní v call centru zase spletla (a jelikož sem kvuli tomu volal dvakrát spletli se hned dvě osoby). Mno každopádně jak mi řikal kamarád nemužeš vyhrát bitvu s byrokracií…rozhod sem se nerozčilovat a místo toho sem zjistil, že mam v podstatě 42 dní na to abych vypadnul. A těch 42 dní hodlám využít, takže 12 listopadu se přemisťuju ze Zélandu jinam.
